Móda v pohybu

11/10/2020 AREAaczZeitgeschichte

Museumsmanagement Niederösterreich, Foto: Nadja Meister

Když lidé cestují, putují s nimi i věci. Čilý ruch se týká vozidel, potravin, pošty. Co s každým cestuje spíš nevědomky je oblečení. Přesunuje se z místa na místo na tělech cestujících, v kufrech, v nákupních taškách, v bednách při stěhování. Tak tomu bylo i před sto lety. Dějiny těchto objektů jsou dějinami lidí, kteří s nimi přišli do styku. Objekty jsou cenní pamětníci, kteří nám mohou vyprávět o mobilitě a také obchodních vztazích mezi různými místy, mezi městy a venkovem.

Mobilita utváří města a venkov

Stejně jako dnes se dříve mobilita promítala do venkovského i maloměstského života. Velkoměsta jako Brno, Praha, Bratislava nebo Vídeň, která se v 19. století změnila v dynamické metropole, měla díky čilým kontaktům do okolí i obchodním cestám velký vliv na kulturu přilehlých regionů. Kromě oděvů, které měli lidé na sobě nebo s sebou, putovaly z místa na místo také látky, střihy a vzory. Způsob oblékání se tak skládal z mnoha regionálních, ale i nadregionálních vlivů a módních proudů. Existovaly nejen jednoduché šaty na každodenní nošení, ale také módní měšťanské šaty, které se zřejmě často orientovaly podle tehdy aktuálních městských střihů.

Přes „Bandlkramerland“ až do „Moravského Manchestru“

„Bandlkramerlandl“ je historickým označením textilního regionu kolem Waidhofen an der Thaya a Groß-Siegharts ve Waldviertelu. Od 18. století zde fungovala tkalcovská výroba textilních pásků, lemovek a stuh na prádlo, oblečení a užitkových předmětů. Ve venkovské domácí výrobě většinou pracovala celá rodina. Tehdejší obchodníci či kramáři, takzvaní Bandlkramer, si zajišťovali pozici zadavatelů tím, že poskytovali suroviny a tkalcovské stavy a zaměstnávali vlastní podomní obchodníky - Bandlträger. S postupem industrializace od poloviny 19. století se pak všechny tyto produkty začaly vyrábět ve větších textilních fabrikách.

Textilní průmysl se prudce rozmohl v Brně, kterému se dokonce začalo říkat Moravský Manchester. Překotně vznikaly nové textilky a s nimi i dělnická sídliště, která se stavěla především za starým městským opevněním. Tento vývoj, který započal již na přelomu 18. a 19. století, doprovázely převratné společenské změny. Kolem roku 1860 dosáhla textilní výroba nejvyšší konjunktury, v textilním odvětví pracovalo přibližně 18 000 dělníků. Téměř 40 textilních firem z Brna dodávalo produkty nejen do dunajské monarchie, ale do celého světa. Textilní výroba byla natolik komplexní, že vedla ke vzniku dalších odvětví jako strojírenství nebo chemického průmyslu. To vše ve městě zanechalo také urbanistické stopy. Blahobyt proměnil městské obvody, zakládaly se aleje, parky a budovaly se vily, které městu dodaly nový luxus a lesk.

AREAacz

Places-to-be nabízejí nejen napínavé náhledy do rozvoje společnosti, ale podtrhují také paralelní módní trendy v sousedních regionech. Stejně jako dnes módní trendy ani v minulosti neznaly hranice ani jazyk – co se líbí, to se kopíruje, přizpůsobuje a nosí.

Text: Ulrike Vitovec, Annina Forster a Fabio Gianesi
Překlad: amulett

Logos Nav Mobile

Móda v pohybu

Mobilita utváří města a venkov

Přes „Bandlkramerland“ až do „Moravského Manchestru“

AREAacz

Tipy: