CS

30 let od pádu železné opony

--------------------------> AREAacz

Letos je to přesně třiceti let, kdy se otevřely hranice mezi Východem a Západem – příležitost, která rozhodně stojí za to, abychom jí věnovali patřičnou pozornost a zavzpomínali.

Několik osobních vzpomínek

Pro mě se roky kolem převratu pojí s mnoha osobními vzpomínkami. V roce 1988 jsem na letní škole v Osle, na kterou se mi podařilo získat stipendium, poznal mnoho studentů z tehdejšího východního bloku. Zjistil jsem, že jsou mi emocionálně a co do mentality často mnohem bližší než  studenti z USA či jiných západních zemí, kteří se letní školy rovněž účastnili. V následujících měsících jsem pak měl možnost své nové přátele a známé z NDR, Budapešti a především z Prahy několikrát navštívit.

Soukromým návštěvám v ČSSR předcházel složitý proces. Člověk se musel brzy ráno vydat na československé velvyslanectví ve Vídni v Penzingerstraße, kde u přepážky odevzdal pas se žádostí a po několika hodinách si mohl – jak doufal – vyzvednout vízum. Dále následovala cesta vlakem, kdy na hranicích přistoupili celníci, detailně prohledali zavazadla a kontrolovali všechny dokumenty –  okamžiky  vyvolávající hrůzu. Jednu jsem jako dárek převážel anglické knihy, mimo jiné Farmu zvířat od George Orwella. Tu jsem pro jistotu ukryl za obložení stěny na toaletě. V Praze se pak člověk musel, když bydlel soukromě, během 24 hodin nahlásit u cizinecké policie. Tam se ho vyptávali, co chce podnikat, u koho bydlí a jaký má vztah ke svým hostitelům. Kromě toho si musel vyřídit „povinnou výměnu“ šilinků na koruny - pevně stanovenou částku na každý pobyt.

Cesty mých přátel do Rakouska byly ovšem nesrovnatelně složitější a komplikovanější – kromě žádosti potřebovali ještě nejrůznější osvědčení o bezúhonnosti a potvrzení, mimo jiné také z univerzity, o tom, že cesta neohrozí jejich studijní pokrok, dále „devizový příslib“, který opravňoval k výměně požadované západní měny, atd. Byly to náročné formality, které mohly zabrat i celé týdny. Nelze se tedy divit, že loučení po krátké týdenní návštěvě na nádraží v Gmündu bývala velmi emocionální.

Sama železná opona – vojensky přísně střežený areál na zabezpečení hranic, který nejenže omezoval svobodu vlastních občanů, ale na kterém ještě stále umírali lidé – se nacházela o pár kilometrů dále ve vnitrozemí a z Rakouska ji téměř nebylo vidět. Existovala již celá desetiletí, zdánlivě neotřesitelná, až do listopadu 1989, kdy události nabraly rychlý spád.

Výstavy v Hornu a v Brně

Studená válka a pád železné opony dnes leží daleko v minulosti a mnozí si s nimi nespojují žádné osobní vzpomínky či pocity. Výstava 30 let od pádu železné opony (30 Jahre Öffnung des Eisernen Vorhangs) v Muzeu v Hornu (Museum Horn) si klade za cíl připomenout centrální význam této události pro region na obou stranách hranic.

První část společné výstavy, která vznikla ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně, ukazuje tíživou historii železné opony od roku 1945 do roku 1989 před pozadím politického vývoje. Vedle fotografií je zde vystaveno mnoho originálních objektů, mimo jiné tank z dob studené války.

Druhá část výstavy reflektuje uplynulých 30 let a celou řadu velkých i malých iniciativ, které přispěly ke zbourání „hranic v hlavách“. Návštěvníci mohou přispět i osobními vzpomínkami a informovat o vlastních projektech. Pro školní třídy je připraven edukační program. Výstava potrvá ještě do 30. října 2019.

Rovněž Technické muzeum v Brně pracuje na velké výstavě na toto téma: bude zahájena 11. listopadu, v den 30. výročí první velké studentské demonstrace v Praze. Obě výstavy jsou koncipovány dvojjazyčně a v obou jazycích také vyjde rozsáhlý odborný katalog.

Hledání stop na hranici

Kdo má zájem, může ještě i přímo na hranici objevit četná místa a stopy připomínající pohnuté dějiny tohoto regionu. Největší a pravděpodobně (výjimečně i jednou pozitivně viděno) nejudržitelnější je 12.000 km dlouhý zelený pás, tzv. Green Belt, který se táhne napříč Evropou. V místech původně nepřístupné vojenské oblasti podél železné opony tak v Zeleném pásu mezi Severním ledovým oceánem a Středozemním mořem vzniká největší přírodní chráněná oblast Evropy.

V AREAacz to člověk nejlépe zažije v přeshraničním Národním parku Podyjí. Příroda se tu mohla rozvíjet nerušeně a bez zásahů člověka. Stala se vzácným útočištěm pro ohrožené druhy zvířat jako vydra říční nebo čáp černý. V Čížově zůstal jako monument zachován kus hraničních zátarasů tvořících železnou oponu. Symbolem studené války se stal i most přes Dyji s vytrhanými pochozími prkny. Východ se Západem si tu vyměňovali špiony a politické vězně.

V Šatově se také nachází ukázka soustavy československého opevnění. Vybudováno bylo koncem 30tých let 20. století na obranu proti nacistickému Německu a používalo se až do roku 1989. Dnes se  jako jedna z technických památek nachází ve správě Technického muzea v Brně a areál je přístupný pro návštěvníky. Objekty těžkého i lehkého opevnění se stále nacházejí podél státních hranic, některé z nich lze také navštívit. Naučná Stezka 20. století (Weg des 20. Jahrhunderts) mezi obcemi Reingers a Nová Bystřice návštěvníka vyzývá, aby putoval po stopách dramatických událostí v příhraničí a poznával je tak ve všech souvislostech. Informace jsou k dispozici ve třech jazycích.

Na zájemce o hlubší historické souvislosti se obrací Muzeum železné opony (Museum des Eisernen Vorhangs) ve Valticích anebo stálá expozice Dějiště železná opona (Schauplatz Eiserner Vorhang) v rakouské obci Weitra, kde se momentálně koná výstava o osobnosti rakouského ministra zahraničí Aloise Mocka.
 

Text: Franz Pötscher
preklad: amulett

 

Další literatura:

Der Eiserne Vorhang 1948-1989. Fachkatalog. Technisches Museum Brünn 2019.

Niklas Perzi, Hildegard Schmoller, Ota Konrád, Václav Šmidrkal: Nachbarn. Ein österreichisch-tschechisches Geschichtsbuch. Weitra: Verlag Bibliothek der Provinz 2019.

Julia Köstenberger: Grenzenlos Radeln. Die schönsten Touren zwischen Österreich und Tschechien. Orte entdecken, Natur erleben, Geschichte Erfahren. Wien: Falter Verlag 2018.

Lucie Háková: Tereza Mašková, Vojtěch Ripka: Železná opona v Československu. Usmrcení na československých státních hranicích v letech 1948–1989, in: Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2016, Vol.52(5), pp.772-776.

Alena Tvrdá: Pěšky Železnou oponou, Týn nad Vltavou 2013.

Jan Lakosil: Jižní Čechy krásné i zrádné : v dobových fotografiích a dokumentech : lehké opevnění - okupace - železná opona, Praha 2016.