Výročí sametové revoluce v Československu – revoluce bez násilí
Sametovou revolucí se označuje období konce roku 1989 (17. listopadu – 29. prosince) v Československu. Pro náš tehdejší stát to znamenalo rozsáhlé změny v politické situaci, které nakonec vyústily v pád komunistické režimu. Sametové revoluci předcházel v 80. letech 20. století postupný rozpad bývalého Východního bloku. Obyvatelé východní Evropy v tomto období projevovali čím dál větší nespokojenost s politickou a ekonomickou situací svých států.
Listopadovým událostem v Československu předcházelo několik dalších demonstrací proti komunistickému režimu, při kterých docházelo k policejním zásahům, zatýkání a pronásledování obyvatel (např. v lednu série občanských nepokojů u příležitosti 20. výročí úmrtí studenta Jana Palacha na Václavském náměstí v Praze – tzv. Palachův týden, 21. srpna (20. výročí okupace Československa) nebo 28. října (70. výročí vyhlášení samostatného Československa).
Revoluce v Československu je nazývána „sametová“ proto, že byla poklidná a k převzetí moci a pádu komunistického režimu nebylo použito násilí. Přesto bylo dosaženo hlubokých změn v celé společnosti, které se týkaly nejen politiky, ale též ekonomiky, mezinárodních vztahů a každodenního života obyvatel.
Sametová revoluce započala dne 17. listopadu 1989. Ústřední výbor KSČ tehdy oficiálně povolil akci, která měla být pietním shromážděním k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939 a uctěním památky studenta Jana Opletala. Na pražském Albertově se toho odpoledne sešlo 15 000 studentů pražských vysokých škol. Pochod zamířil směrem na Vyšehrad. Po skončení oficiální části demonstrace ovšem část davu neplánovaně zamířila do centra města na Václavské náměstí. Na Národní třídě byla cesta zatarasena policisty. I přesto že studenti protestovali pokojně s provoláváním hesel „Máme holé ruce!“ byla nakonec demonstrace surově rozehnána hrubou silou za použití obušků a někteří účastníci byli zatčeni.
Násilí proti studentům vyvolalo další demonstrace. 18. listopadu se uskutečnila protestní stávka studentů UK a DAMU spolu s herci a divadly. 18. – 19. listopadu byla ustanovena platforma Občanské fórum (OF) v čele s Václavem Havlem – organizace složená z disidentů, umělců a studentů. Občanské fórum vyhlásilo na 27. listopadu generální stávku – požadovalo odchod komunistických funkcionářů, záruky občanských práv a svobod a potrestání viníků policejní zvůle 17. listopadu. Od 20. listopadu se v Praze a na dalších místech po celé zemi konaly každodenní masové demonstrace (symbolem těchto dní bylo zvonění klíči). Od 21. listopadu jednalo Občanské fórum s vládou. 29. listopadu vláda zrušila čl. ústavy č. 4, 6 a 16, které umožňovaly rozhodující úlohu komunistické strany ve společnosti. 7. prosince federální vláda s premiérem Ladislavem Adamcem rezignovala. 28. prosince stanul v čele Federálního shromáždění Alexander Dubček. 29. prosince byl zvolen novým prezidentem Václav Havel, jehož heslo „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí!“ je dodnes často připomínáno.
Rozsáhlé změny v Československu byly různého charakteru. V rámci politických změn byla zrušena Státní bezpečnost (StB) a političtí vězni byli propuštěni. Vznikly nové politické strany a otevřely se hranice se Západem. Pronásledovaní občané byli ospravedlněni a zároveň byly zajištěny základní práva občanů. V červnu 1990 se po 44 letech uskutečnily svobodné volby.
Ekonomické změny se musely vypořádat s přeměnou řízeného hospodářství na tržní hospodářství, mohlo se soukromě podnikat, navracel se zabavený majetek a proběhla kuponová privatizace (převedení státního majetku do soukromého vlastnictví).
I na poli mezinárodních vztahů se uskutečnily v průběhu dalších let mnohé změny. Na konci roku 1992 zanikla Česká a Slovenská Federativní republika a k 1. 1. 1993 vznikla Česká republika a Slovenská republika jako dva samostatné státy. V roce 1999 se Česká republika stala členem NATO a v roce 2004 členem Evropské unie.
Každodenní život občanů zaznamenal rovněž mnoho změn – zmizely fronty na běžné spotřební zboží, lidé mohli začít pracovat v cizině, vyznávat libovolné náboženství, nastal konec cenzury, zlepšila se životní úroveň, mohlo se studovat na kterékoli škole a byla zrušena ideologie marxismu a leninismu ve školách.
Výročí Sametové revoluce a 30 let od pádu železné opony
Rok 2019 je výročím 30 let od Sametové revoluce a pádu železné opony a města vč. muzeí si toto významné výročí připomínají různými zajímavými akcemi.
Město České Budějovice připravuje 11. ročník multižánrového festivalu Budějovický Manifest – Festival Svobody, konajícího se ve dnech 14. – 17. listopadu k příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva.
V Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích můžete navštívit výstavu Svatá Anežka Česká a obraz její úcty v jižních Čechách uspořádanou u příležitosti 30. výročí svatořečení Anežky České a sametové revoluce. Již za svého života byla vzorem křesťanské víry a lásky, dlouhá staletí po své smrti byla uctívána jako svatá. Kanonizace se však dočkala až v listopadu 1989 a zůstane tak navždy spjatá se sametovou revolucí a symbolem vytoužené svobody.
Jak probíhal listopad 1989 v jižních Čechách připomene např. Jindřichohradecký festival svobody – cyklus výstav, besed, tematických procházek a koncertů začíná v Jindřichově Hradci 1. listopadu.
Další výstavy vztahující se k sametové revoluci a jižním Čechám pořádá např. Husitské muzeum v Táboře (Rok 1989 v Táboře a další devítková výročí, Soběslav 1989), Městské muzeum a galerie Dačice (Listopad 1989 v Dačicích) nebo Městské muzeum a galerie Vodňany (Sametové Vodňany).
Kraj Vysočina si kulaté výročí sametové revoluce připomene zajímavými akcemi jako Svobodná třicítka či Zeď svobody.
Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod pořádá k 30. výročí sametové revoluce konferenci, která se bude konat 16. listopadu v sále staré radnice. Konference je určena pro širokou veřejnost a jejím cílem je nejen zavzpomínat na dobu nedávno minulou, která se však již pozvolna stává historií, ale nabídnout i různé úhly pohledu na dění před třiceti lety.
Nabídku dalších akcí na Vysočině naleznete zde.
Jihomoravská města chystají k letošnímu 30. výročí sametové revoluce různé akce, např. vzpomínkové akty, výstavy, koncerty, speciální mince i Lennonovu zeď svobody, kam budou moct lidé napsat vzkazy.
Ve Znojmě můžete 4. – 9. listopadu k výročí sametové revoluce navštívit unikátní vzdělávací multimediální projekt TOTALITA Multimediální průvodce 1948 – 1989. Tento projekt byl již letos na podzim k vidění v Českých Budějovicích, Brně a Plzni. Kromě toho město připravuje na 15. listopadu koncert písničkářů v jinak nepřístupných prostorách Louckého kláštera, o den později Noc divadel a na 17. listopadu Den otevřených dveří radnice. Více info k poslední jmenované akci a nabídku některých dalších najdete zde.
Jihomoravské muzeum ve Znojmě chystá na listopad výstavu 17. listopad 1989 ve Znojmě. Výstava představí dosud nepublikované fotografie k událostem Sametové revoluce ve Znojmě.
Další akce muzeí Jihomoravského kraje najdete zde.
Mikulov pořádá k výročí listopadu 1989 akci Sametový Mikulov – besedu s pamětníky, koncerty, Živou „sametovou“ knihovnu, promítání filmů, výstavu Záblesky svobody/Chtíč po svobodě nebo edukativní program „Samet bez obalu“.
Autor: Marek Svoboda