Sledování nemocí ve středověku

05/07/2020 AREAacz

Dobroš / CC BY-SA (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)

Hl. Rochus mit aktuellem Mundschutz und historischer Pestbeule, Weißer Berg bei Prag

„Vidíš jen to, co víš,“ - Goetheho věta mi každý den otevírá nové světy. Najednou všude vidím hřbitovy, choleru, morové sloupy a poustevnické jeskyně.

V obci Drosendorf an der Thaya jsem se na morovém sloupu detailně zaměřila na postavu sv. Rochuse. Zvedá roucho a ukazuje na své stehno s morovou ránou. Tím lidi varuje a středověkým způsobem zobrazuje to, s čím se dnes ve 21. století potýkáme my v souvislosti s koronavirem.

Zbožný muž z Montpellier ve Francii žil ve 14. století. Když v letech 1346 – 1353 zuřila morová epidemie, rozdal své jmění, studoval medicínu a vydal se na pouť do Říma. Cestou se stále věnoval lidem s morovým onemocněním. Také jeho mor zasáhl. Izoloval se v lesním stavení a podle legendy mu pes poskytl chléb. Nezemřel na „Černou smrt“, ale v důsledku války.

Ve svém rodném městě Montpellier uctíván není. V Itálii však existuje 3 000 kostelů a 74 měst a 36 městských částí větších měst nese jeho jméno. V jižní Francii a severním Španělsku jsou písmena VSR - Vive Saint Roche - stále psána na domy. Ve střední Evropě najdeme Rochuse spolu s dalšími morovými svatými – Rosalií či Karlem Borromäusem vyobrazenými na barokních morových sloupech, které se také nazývají sloupy Nejsvětější Trojice.

Text: Mella Waldstein

© https://zcrux.zwalk.at/wp-content/uploads/2012/11/48.868033-15.620944_6.jpg — Sv. Rochus s morovou ranou v obci Drosendorf an der Thaya

Atributy (identifikační značka):
morová rána na stehně, pes, masti.

Jsou ve vašem okolí nějaké podobné sochy?
Např. s ochranou úst či rouškou nebo bez ní?

Připojte se a zveřejněte svou fotku s hashtagem #AREAacz