Kouzelný vánoční čas: Barbara, Nikolaus a Heilige Drei Könige
Každý rok zas a znovu stojí přede dveřmi: vánoční svátky. Pro mnohé znamenají více času pro sebe a své blízké. Člověk se oprostí od každodenních starostí a událostí. A pokud na Vánoce napadne i sníh, je tento čas o to více kouzelnější, krajina se ponoří do bílé čistoty a vše se zklidní. A Vánoce i voní! Je to vůně cukroví, jehličí a svařeného vína. Samotným Vánocům předchází adventní čas. Začátkem prosince se slaví Lucinky, Barborky nebo Mikuláš. Dříve mnoho lidí přísně dodržovalo postní dny, nejedli maso a zdržovali se veselí. Dnes se již tyto zvyky tolik nedodržují. Byly tyto adventní zvyky a tradice všude stejné? A bylo to v minulosti stejné jako dnes? Pojďme se podívat na to, jak to vypadá se slavením Vánoc ve dvou sousedních zemích, Rakousku a České republice.
Zvyky na sv. Barboru
Obchůzka barborek je udržována asi ve 20ti obcích na území jižního Podhorácka, jižní části Kraje Vysočina. 4. prosince, v předvečer svátku sv. Barbory, maskované bílé postavy žen obcházejí ves, mlčky vymetají proutkem pavučiny a dětem rozdávají jablka a oříšky, dnes i bonbony.
5. prosince je den sv. Barbory (německy se říká „heilige Barbara“), kdy se v České republice i v Rakousku trahají třešňové větvičky nebo větve zlatého deště. V Rakousku tato tradice říká, že se větvičky mají utrhnout před východem slunce. V obou zemích platí, že pokud vykvetou do Štědrého dne, znamená to svatbu v rodině v příštím roce, nebo pokud v domě není dívky na vdávání, tak rozkvětlá větývka znamená prostě štěstí a radost.
Obchůzka svatého Mikuláše
6. prosince přichází do všech českých a rakouských měst a obcí Mikuláš (v němčině se říká Nikolaus), aby obdaroval děti sladkostmi. Mikuláš vypadá všude stejně a stejně tak je všude doprovázen andělem a čertem.
V dolnorakouském Spitz an der Donau se dodnes udržuje velmi zvláštní zvyk: pouštění lodiček. Děti přinášejí k Dunaji vlastnoručně vyrobné lodičky s připevněnou svíčkou, které dle tradice mají přinášet štěstí a požehnání.
Lucky
Na 13. prosince připadá den svaté Lucie. V jižních Čechách obchází domy šest ženy v přestrojení, pět je oblečeno v bílém a jedna v černém. Obličej mají zakrytý ptačí maskou se zobákem. Lucky jdou od domu k domu, rozfoukávají přinesená peříčka, rozhází trochu mouky či zametou podlahu koštětem. Někde pokropí domy svěcenou vodou, jak to dělají kněží, aby jim požehnali. Tento zvyk má symbolizovat čistotu.
V Dolním Rakousku již nejsou zvyky Lucek obvyklé, ale stále existuje takzvaná Luciina pšenice, kdy jsou pšeničná zrna vysypána na talíř a zalita, aby vyklíčila. Uprostřed talíře bývá umístěna svíčka.
Betlémářská tradice
K adventu patří zejména betlémy, které se německy nazývají Krippen. Betlémy mohou být vyrobeny z nejrůznějších materiálů, přičemž např. pro Třebíč jsou typické papírové malované betlémy. V České republice se betlémy během vánočního období proměnují. Nejprve těhotná Marie a Josef putovali do Betléma. Na Štědrý den přicházejí pastýři, darovníci, koledníci navštívit Svatou rodinu s novorozeným Ježíškem. A v předvečer Tří králů (tj. 5. ledna) budou koledníci, darovníci a pastýři nahrazeni figurkami Tří králů s jejich doprovodem.
V Rakousku se betlémy vystavují hlavně během adventu, ale Ježíšek, který se narodí na Štědrý den, je do jesliček umístěn právě až 24. prosince. Další tradicí jsou jesličky, které můžete navštívit přímo u sousedů. Dříve tato tradice bývala běžna v řadě měst, dodnes se tato tradice dochovala v Třešti na Vysočině, kde je stále běžné navštěvovat samotné tvůrce betlémů u nich doma a žasnout nad jejich ručně vyrobenými originály.
Tři králové
6. ledna uzavírá vánoční období svátek Tří králů, kterým se v Rakousku říká Drei Könige. Tříkrálová obchůzka má jak v Rakousku, tak i v České republice dlouhou tradici. Dříve ji vykonával kněz nebo učitel se svými žáky. Když přišli do domu, modlili se a zpívali, vykuřovali kadidlem a kropili svěcenou vodou.
Dnes obcházejí domy výlučně děti oblečené do královských kostýmů, které zpívají koledu a vybírají peníze a jídlo na dětské projekty v zemích v Africe, latinské Americe či Asii. Na dveře nebo rám nad nimi napíší „K+M+B a letopočet“ (odvozeno od latinského "Christus Mansionem Benedictat", česky „Kriste, požehnej toto obydlí“), často zaměňováno s iniciály třech králů Kašpara, Melichara a Baltazara). Symbolem této obchůzky bylo požehnat domům a lidem, kteří v nich žijí, uchránit je od neštěstí, nemoci a podobných nepříjemností.
Odkazy
- Výstava třebíčských papírových betlémů je k vidění v Muzeu Vysočiny Třebíč.
- V Třešti na Vysočině se nabízí jedinečná možnost návštěvy betlémů u jejich tvůrců a majitelů.
- Jeden z největších pohyblivých betlémů se nachází v Muzeu Jindřichohradecka.
- Výstava betlémů je k vidění v Domě regionův Krems/Stein an der Donau.
- Ojedinělé muzeum je 1. dolnorakouské muzeum betlémů ve Vösendorfu.