Knihy a knihy

11/17/2021 AREAacz

Museumsmanagement, Foto: N.Meister

Doslovny překlad slova biblioteka z řečtiny znamena „misto na knihy“. Na česko-dolnorakouskem pomezi existuji tak fantasticka mista na knihy, že pravym knihomolům můžeme jen vzkazat: přatele, buďte silni!

Nastěhovat se tam prostě nemůžete! Plati to předevšim pro nejelegantnějši z těchto klenotů, knihovnu zamku v Lednici. Alois II. Josef z Lichtenštejna nechal kolem roku 1850 cely zamek vybudovat v neogotickem tudorskem slohu. Tyrkysove tapety, skvostne vyřezavane detaily – knihovna neni velka, ale je prostě nadherna. Jen na točitem schodišti, vyrobenem ze dřeva jedineho dubu, se pracovalo osm let. Řezbařske prace, nabytek a dřevěne obloženi vyrobila videňska nabytkařska firma Carla Leistlera. Jistě ne nahodou vyhrala na průmyslove vystavě v Londyně v roce 1851 za monumentalni novogotickou knihovnu zlatou medaili.

Impozantní nejen na pohled, ale i co do obsahu je bibliotéka kláštera Zwettl. Barokní knihovna, vytvořená kolem roku 1730 pod stropními freskami Paula Trogera, střeží vědomosti po celá staletí. Téměř 30 metrů dlouhá prosvětlená síň přesto působí intimně. Vzácné, zčásti zlacené police nesou tíhu 28 tisíc knih ze 16. až 18. století, od roku 1890 je pod nimi uloženo dalších 37 tisíc svazků. Fond klášterní knihovny sahá až do 11. století, stovky středověkých rukopisů a prvotisků skrývá bezpečnostní depozitář. K takovému množství vědomostí se právě hodí nezvyklé barokní Trogerovy fresky: ani v tomto církevním prostředí nezvolil pro pět působivých stropních výjevů náboženská témata, ale cyklus o Herkulovi. Knihovna se nachází v klauzurních prostorách a návštěvníci si ji mohou prohlédnout jen v rámci speciálních prohlídek.

Ve srovnání s tímto impozantním královstvím působí knihovna šlechtického rodu Dalbergů na zámku v Dačicích i přes svých 17 tisíc svazků téměř skromně. V roce 1910 ji včetně kruhové galerie navrhl mladý architekt Hans Prutscher. Ze secese, slohu, v němž byla knihovna vytvořena, není mnoho k vidění, je ale skvostně provedená, působí útulně a překvapuje mnoha vtipnými detaily. Například hned u vchodu nacházíme portrét architekta v podobě miniaturní hlavy vyřezané do sloupu.

Barokní zámecká knihovna Dietrichsteinů na zámku v Mikulově je naopak velice reprezentativní. A přitom je pouhým zlomkem kdysi největší šlechtické knihovny v zemi. V roce 1648 ji vyplenila švédská vojska a tehdejší fundus se dnes nachází v Královské knihovně ve Stockholmu. Při prohlídce můžeme obdivovat nejen ohromnou sbírku knih a úžasné pojízdné žebříky u polic, ale také renesanční i barokní vědecké a astronomické přístroje.

Jako protiklad potom působí ultramoderní knihovna v obci Untermarkersdorf. Známá vídeňská galeristka Ursula Krinzinger tam v roce 2018 zrenovovala lisovnu vína a přetvořila ji na čítárnu nazvanou „Krinzinger Lesehaus“. Dnes už tu není ráj révokaza, zato knihomol se tu vyřádí. Domu vládne bílá jako vhodné pozadí pro velkou sbírku uměleckých časopisů, které přímo vyzývají, aby člověk nahlédl a začetl se.

Autorka: Sabine Maier
Fotografka: Nadja Meister
Překlad z němčiny: amulett GbR

Úryvky z knih Pod jedním nebem.

Více informací o knize