CS

Digitální okénko mezi přítomností a minulostí

AREAacz
Rosenmutterlied

 „Jaký význam mají sváteční slavnosti? A jaké řemesla a zvyky se udržovaly v minulosti a jaké dnes?“  

Tradic existovalo v minulosti, stejně tak i dnes, nespočetně mnoho. Možná se ptáte, proč se lidé při příležitosti různých slavností výrazně převlékají? Vysvětlení můžou být různá. Někdo prostě jen tak ze vtipu, někdo proto, že to dělají i ostatní a někdo kvůli možnosti se převtělit, znovu nechat ožít své vnitřní dítě, které může v těchto svátečních dnech provést nějakou povolenou lumpárnu. Nosit masky a převleky může být opravdu zábava. Ale jaký opravdový význam vlastně masky mají? Výběr převleku většinou odráží charakter osoby, kterou někdo představuje, nebo vypráví nějaký příběh, který je součástí rituálu daného svátku. Člověk se tedy převléká a líčí jen na Masopust? Nikoliv, protože Masopust není jediným svátkem, kdy člověk na sebe bere podobu někoho jiného. Po celý rok je mnoho různých svátků a tradic, kdy je toto možné zažít. Odpovědi na mnohé otázky týkající se zachovaných či znovuvzkříšených tradic najdete na webu Tradice jedné hranice.

Kulturní dědictví našich předků prochází v dnešní době postupným zánikem, který v největší míře zapříčiňují moderní technologie. Mladší generace ztrácí zájem o své kulturní okolí a raději se podívá na web, video či fotografii a tím se vzdálí od zážitků spojených s předáváním tradic, řemesel a zvyků.

Tento web se právě snaží využít možností dnešních technologií a tím zaujmout i ty mladší a vzbudit v nich zájem o své kulturní okolí, aby udělali ten první krok a zažily tak to co se přes obrazovku dá jen těžko zprostředkovat. Možná se nám právě takto podaří tradice, řemesla a obyčeje minulé, ale i budoucí uchovat navždy.

Na náplni celého webu se podíleli profesionální i amatérští etnografové, z jižních Čech, Vysočiny,jižní Moravy a Dolního Rakouska, kteří přinesli výsledky dokumentace vybraných dochovaných lidových zvyků a tradičních řemesel v zúčastněných regionech. Výsledkem společné badatelské činnosti především z terénního výzkumu je bohatá foto a video dokumentace, která se stala náplní této webové stránky.

Prezentovány jsou především lidové zvyky tak, jak probíhají dnes v průběhu celého období zvykoslovného roku. Web již pracuje od září 2020.

Hlavní snahou je představit širokému publiku jak notoricky známé výroční zvyky, slavnosti a lidové zábavy, jako jsou Velikonoce, čarodějnice, máje, poutě, Advent, Vánoce, Tři králové a masopust, tak také třeba méně známé smrtonošky,královničky, posejpky, konopická, barborky, lucky, klibna a mnohé další, které sice dnes již patří spíše ke vzácným jevům, ale přesto se stále na několika málo místech v prezentovaných regionech vyskytují. Pozornost byla věnována také nově vznikajícím a obnoveným tradicím, jejichž životaschopnost ukáže teprve čas.

Velký dík patří Muzeu Jindřichohradecka a Jihomoravskému muzeu ve Znojmě, kde jsou jednotlivé obyčeje a řemesla našich předků k vidění v expozici nesoucí stejný název „Tradice jedné hranice“.

V návaznosti na tyto výstavy je stále v Jindřichohradeckém muzeu, ještě k vidění výstava z fotosoutěže „Výroční obyčeje česko – rakouského příhraničí“, kde amatérští i profesionální autoři zachytili, jak přežívají tradice a obyčeje našich předků v 21.století. V březnu se pak výstava fotografií přesune do Třebíče, od dubna bude pak k vidění ve Znojmě a na začátku června se přesune do rakouského Waidhofen an der Thaya.
 

Každý z Vás se může podílet na zachování a záchraně různých tradic, zvyků či řemesel. Můžete tak učinit zasláním informací (fotografie, videa, popis) o připravované nebo uskutečněné akci či aktivitě řemeslníka ve svém okolí. (viz. kontaktní info na stránce Tradice jedné hranice).

Autor: Radek Urbánek


Web Tradice jedné hranice vznikl v rámci projektu ATCZ59 Mezinárodní kulturní platforma I-CULT, který je financován z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Rakousko - Česká republika 2014-2021.